Vinobraní

Čas burčáku mám ráda. Sladký, kyselejší, červený nebo bílý a moc dobrý. Patří ke konci září a k začátku podzimu. V okolí seženete burčák na mnoha místech, já mám však své, vychytané, kde mají ten nejlepší.

Tento víkend se koná tradiční vinobraní v Karlštejně. Každý rok jsem se účastnila, vynechala jsem pouze loni a letos jsem nebyla definitivně rozhodnuta. Nakonec bylo rozhodnuto za mě. Syn se chtěl podívat na parní lokomotivu a tak jsme se společně babičkou a dědou vydali do Karlštejna. Co si budeme povídat, nebyly by to České Dráhy, kdyby vlak jel přesně. Na úvodní znělku ohlašující zpoždění jsem trošku alergická, poslouchám ji totiž skoro každé ráno a to jste měli vidět ten masakr, když přijel vlak. Naprosto narvaný, lidi se mačkali na sobě, trošku mi to připomínalo ranní metro do centra Prahy.

Parní lokomotiva byla úchvatná, to je však vždycky, syn je nadšený a s ním další stovka lidí, kteří zběsile fotografují a natáčí. Tohle nikdy neomrzí a zážitek je to pěkný, zítra se možná i svezeme.

Hned za nádražím začínám trošku litovat, že jsme vůbec jeli. Čekala jsem hodně lidí, ale tyhle proudící davy byly na mě moc. Naštěstí se to za nádražím rozprchlo a bylo možné se i volně pohybovat. Stánky s burčákem byly od sebe pár metrů. Pro děti staročeské Trdlo, perníčky, párky v rohlíku nebo Frgály. Na výběr toho bylo spousta.

Počasí bylo dnes u nás přímo pohádkově letní, procházka byla příjemná, moc daleko jsme však nedošli. Ve spodní části Karlštejna, která vede přímo k bráně na prodej lístků na hlavní část vinobraní byly takové davy. Cestu dále jsme vzdali.  Jít sama bez dítěte, uvažovala bych, zda se tímto davem probojuji dále, ale tohle bylo moc. Litovala jsem malinkých dětí a rodičů s kočárky, lidé okolo zrovna ohleduplní nejsou. Otočili jsme to, prošli pouze spodní část a vrátili se zpátky k nádraží.

Chtěla jsem domů burčák, nemusím úplně ten nejsladší a tak jsme se s mamkou vydaly obejít pár stánků a koupit ten nejlepší. Nakonec jsem si koupila lahev sebou u stánku kde jsem ochutnávala jako první. Mám raději bílý, ale celkově mě zarazilo, že většina burčáků měla spíš barvu jablečného moštu, taková světlá, karamelová barva, jakou barvu má mít ve skutečnosti bílý burčák? Ten co jsem si přivezla je krásně světlý, není přeslazený.

Domů jsme odjeli spokojení. Užili jsme si pěkného počasí a Luky rozšířil svou rytířskou sbírku o pár dalších kousků 🙂

Říká se, že v neděli jezdí na vinobraní ještě více lidí, jestli je to pravda a vy se tam zítra chystáte, obrňte se trpělivostí.

Užijte si zbytek víkendu :-). 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *